16 127 528 livres à l’intérieur 175 langues
2 047 055 livres numériques à l’intérieur 101 langues
Cela ne vous convient pas ? Aucun souci à se faire ! Vous pouvez renvoyer le produit dans les 30 jours
Impossible de faire fausse route avec un bon d’achat. Le destinataire du cadeau peut choisir ce qu'il veut parmi notre sélection.
Politique de retour sous 30 jours
Člověk je tvor společenský. Máme potřebu někam patřit. Nejdůležitějšími skupinovými identitami, za které se zabíjí a umírá, jsou na mnoha místech světa identity etnické, náboženské, sektářské nebo klanové. Nicméně Amerika má sklon vnímat svět jako množství národních států, které vedou velké ideologické bitvy, například mezi kapitalismem a komunismem, demokracií a autoritářstvím nebo „svobodným světem“ a „osou zla“. Proto jsme často pozoruhodně nevšímaví k důležité roli kmenové politiky. Čas a tato naše nevědomost již nepříznivě poznamenala americkou zahraniční politiku. Během války ve Vietnamu jsme pohlíželi na veškeré dění omezujícími klapkami studené války a vůbec jsme nepochopili, že vietnamští „kapitalisté“ patřili k nenáviděné čínské menšině. Každý náš krok, který měl bránit volný trh, obracel vietnamský lid proti nám. V Iráku jsme překvapivě snadno odmítli věnovat pozornost zášti mezi sunnity a šíity. Chceme-li vést správnou zahraniční politiku, nechceme-li být opakovaně zaskočeni nebo bojovat ve válkách, které nelze vyhrát, musí se Spojené státy začít věnovat otázkám politického klanového myšlení v zahraničí. Stejně jako byli tvůrci zahraniční politiky Washingtonu slepí k síle klanové politiky mimo USA, tak americké elity přehlížely také skupinové identity podstatné pro život obyčejných Američanů a rozdělující Spojené státy. Jak ukázal neočekávaný vzestup Donalda Trumpa, politika identit zaplavila americkou pravici i americkou levici obzvláště nebezpečným, rasově zatížený způsobem. V dnešní Americe se každá skupina cítí ohrožena – bílí i černí, Latinoameričané i Asiaté, muži i ženy, liberálové i konzervativci atd. Je tu všudypřítomný pocit skupinové perzekuce a diskriminace. U levice to vede ke stále radikálnější a vylučovací rétorice o privilegiích a kulturním přivlastňování. V pravici situace vyvolává znepokojivý vzestup xenofobie a bílého nacionalismu. Amy Chua svým charakteristicky přesvědčivým stylem ukazuje, že Spojené státy musí znovu objevit svou národní identitu prostupující napříč politickými klany. Není třeba vyzdvihovat další falešná hesla o jednotě, které jsou pouze jinou formou rozdělování. Nastal čas pro náročnější sjednocení, které bude uznávat stávající skupinové odlišnosti a bude bojovat se zakořeněnými projevy nerovnosti, která nás rozděluje.