16 126 809 livres à l’intérieur 175 langues
2 047 052 livres numériques à l’intérieur 101 langues
Cela ne vous convient pas ? Aucun souci à se faire ! Vous pouvez renvoyer le produit dans les 30 jours
Impossible de faire fausse route avec un bon d’achat. Le destinataire du cadeau peut choisir ce qu'il veut parmi notre sélection.
Politique de retour sous 30 jours
Diagnostika a léčba mimojícnových projevů refluxní choroby jícnu zaznamenaly v posledních dvou desetiletích významný rozvoj. Bylo zjištěno, že reflux nad úroveň horního jícnového svěrače se v mnoha ohledech liší od gastroezofageálního refluxu, a začalo být na něj nahlíženo jako na samostatnou nozologickou jednotku. Bylo prokázáno, že sliznice hypofaryngu, hrtanu a dalších částí dýchacích cest je mnohem citlivější na složky refluxátu v porovnání se sliznicí jícnu a kromě toho byla prokázána významná negativní role pepsinu. Významným milníkem v prokazování souvislosti mezi refluxem a mimojícnovými projevy (kašel, chrapot, globus pharyngeus a další) bylo zavedení 24hodinové dvoukanálové pH-metrie s umístěním horního senzoru nad úroveň horního jícnového svěrače do klinické praxe. V posledních letech byly představeny i další diagnostické metody schopné lépe detekovat reflux nad úroveň horního jícnového svěrače, a to zejména měření jícnové impedance, měření orofaryngeálního pH a detekce pepsinu. I přes tento pokrok však zůstává diagnostika a zejména určení podílu refluxu na obtížích pacienta náročným úkolem. Jedním z důvodů je, že reflux málokdy působí samostatně, častěji působí jako kofaktor dalších faktorů vyvolávajících zánětlivé slizniční změny. Dalším problémem je, že pacienti s mimojícnovými projevy refluxní choroby často nemají pálení žáhy, a proto přicházejí k lékařům různých odborností, zejména otorinolaryngologům, plicním lékařům a alergologům. Diagnostika a léčba mimojícnových projevů se tak stává mezioborovou problematikou. A je přirozené, že každý lékařský obor na tuto problematiku nahlíží ze svého úhlu. Pokud si to však neuvědomíme, dochází k vzájemnému neporozumění a my se podobáme slepcům z bajky o šesti slepcích o slonovi. Podle ní jeden ze slepců, který držel slonovu nohu, tvrdil, že slon je podobný pilíři; druhý, který držel zvíře za ocas, řekl, že slon je jako lano; další, který byl po slonově boku tvrdil, že slon je jako zeď; zatímco zbývající tři, kteří ohmatávali slonovo ucho, chobot a kel, tvrdili stejně rozhodně, že slon je jako plachta, hadice či kopí. V předkládané monografii si dal mezioborový tým za cíl ukázat zájemcům o problematiku mimojícnových projevů refluxní choroby jícnu co největší část „našeho společného slona“.