16 126 809 livres à l’intérieur 175 langues
2 047 052 livres numériques à l’intérieur 101 langues
Cela ne vous convient pas ? Aucun souci à se faire ! Vous pouvez renvoyer le produit dans les 30 jours
Impossible de faire fausse route avec un bon d’achat. Le destinataire du cadeau peut choisir ce qu'il veut parmi notre sélection.
Politique de retour sous 30 jours
Lubomír Martínek patří k nejvýraznějším současným českým spisovatelům. V jeho psaní se prolínají žánry prózy, povídky, eseje či úvahy v jakýsi nepřetržitý literární záznam vyvíjející se zkušenosti. Ústředním a vlastně jediným autorovým tématem je bezdomovectví, exil, vykořenění, nomádství, bloudění a putování, ve stále hlubším záběru pak směřující k otázce, v čem spočívá nezaměnitelnost postavení člověka ve světě a skutečná hodnota lidského života. Lubomír MARTÍNEK (* 9. května 1954 v Českých Budějovicích), prozaik, esejista a překladatel. Po maturitě na strojní průmyslové škole (1974) získal zaměstnání pomocného dělníka v ČKD Kompresory (1975–1976) a poté jevištního technika (kulisáka) v Divadle Na zábradlí. V roce 1979 emigroval do Francie, kde pracoval mimo jiné jako sociální asistent, konstruktér, řidič, stěhovák, malíř pokojů, tlumočník, stavitel a přepravce lodí či námořník. V Paříži začal spolupracovat s básníkem, dramatikem a výtvarníkem Jiřím Kolářem při vydávání Revue K, jejích zvláštních čísel a Edice Revue K. V letech 1987–1991 L. Martínek knižní Edici K řídil. Po roce 1989 žije L. Martínek převážně v Čechách a v Paříži. Spolupracoval též s nakladatelstvími Prostor a Paseka (v letech 2002–2003 zde řídil edici Poseidon), na Literární akademii v Praze vedl kursy tvůrčího psaní. – Knižně publikoval: Představení (próza, 1986), Linka č. 2 (próza, 1986; 2. vyd. 1992), Tipp-Ex fluid & jiné idiotexty (povídky, 1987), Persona non grata (1988; 2. vyd. 1993), Mys dobré beznaděje (próza, 1994), Nomand´s Land (eseje, 1994), Palimpsest (esej, 1996), Quiproquo (úvahy, glosy, aforismy, 1991; 2. vyd. 1998), Sine loco - sine anno (prózy, 1998, tři původně samostatně vydané prózy /všechny 1990/, kromě titulní dále Palubní nocturnal a Errata), Opilost z hloubky (román, 2000), Mimochodem (eseje, 2000), Mezi polednem a půlnocí (román, 2001), Dlouhá partie biliáru (román v dopisech, 2004), Olej do ohně (povídky, 2007), Mýtus o Lynkeovi (eseje, 2008), Otrava krve („elektronický rozhovor“, spolu s Karlem Halounem, 2009), Muškátový oříšek (cestopisná próza, 2012) a Let želvy (povídky, 2013).