Tělo, jáství a svět

esejistická kniha navádí k pochopení, že bez hlubokého introspektivního vhledu do vlastního nitra se nic podstatného o sobě, o Životě a o jeho smyslu nedozvíme. Dovozuje, že je možné odkrývat hlubokou, niterně významovou souhru jáství, těla a světa. Komplexní subjektivita člověka, tvořená tělem, psychickým nevědomím a vědomím, je — skrze procesy „uvědomování“ a „poznávání“ — odvozena ze Subjektivity a kosmických složek. Jsme jako osobnosti zaslepenou, a někdy i více či méně se rozsvěcující, odvozeninou Božství. Přes dlouhou sekvenci životů, kterou východní nauky nazývají „samsára“ a evoluční biologie ji pojmenovává „fylogeneze“, cestou karmického vyzrávání se nabízí cesta… Porozumět „božské hře“ je úkolem každého z nás, a je i nejvlastnějším smyslem vědy. Introspektivní pátrání po zdroji jáství, spolu s přemítáním nad výroky Mistrů a výsledky věd, vede k pochopení soupodstatnosti lidského a vesmírného, k porozumění vzájemnosti všech podmíněných jevů. Postupným vstupováním „skrytého“ do světa smyslových a prožitkových jevů se projevuje věčné Já, subjektivita, tj. božskost Universa, a vznikají „subjektivní světy“. Děje se tak na základě principu, který bychom mohli nazvat transcendentní hlubinnou účelovou příčinou. Bez pochopení principů epistemologické diference a bez cílené experimentální duchovní praxe — tj. bez pátrání po „já“ a jeho transcendentní podstatě — to nepostřehujeme.